Úvod / Volný čas / Vlakem za zážitky / Humpolačka – nevšední lokálka na Vysočině

Humpolačka – nevšední lokálka na Vysočině

Datum a čas konání:

Má deset zastávek, je dlouhá 25 kilometrů a místní jí říkají „Humpolačka“ – řeč je o jedné z nejromantičtějších lokálek na Vysočině spojující Havlíčkův Brod a Humpolec.

Naplánovat cestu vlakem

:

Do Havlíčkova Brodu míří dnes vlaky ze čtyř stran. Kromě zmíněné lokálky z Humpolce se na havlíčkobrodské nádraží dostanete po kolejích ze směru od Prahy, Brna, Pardubic a Jihlavy. Z havlíčkobrodského nádraží se určitě vyplatí vydat se do centra města na jeho prohlídku.

Na druhý břeh Sázavy do historického centra města se dostanete přes kamenný most z poloviny 19. století. Vlevo hned za mostem si všimněte tzv. Hnátova kamene. Váže se k němu pověst o hlásném Hnátovi, který měl v těchto místech roku 1472 dát znamení Jihlavským, že mohou napadnout město. Zrada však byla odhalena, útok se podařilo odrazit a Hnát byl za tuto lest ukamenován.

Od roku 1990 je historické centrum Havlíčkova Brodu městskou památkovou zónou. Nejvíce architektonických skvostů se nachází na Havlíčkově náměstí. Jeho dominantou je morový sloup z roku 1725, na kterém nemůže chybět kromě jiných svatých i socha patrona města – sv. Floriána. Z cenných renesančních a barokních domů jmenujme starou radnici (č. p. 87), v jejímž výklenku se nachází tzv. Brodská smrt. Jde o kostru již zmiňovaného zrádce Hnáta s kosou, na které je nápis „Dua hora nescis“ (Kterou hodinu nevíš).

Ještě u jednoho domu na Havlíčkově náměstí byste se měli alespoň na chvilku zastavit. Jde o Havlíčkův dům (č. p. 19) v severozápadní části rynku. Původně renesanční dům s novogotickým průčelím se dříve jmenoval Rolandovský. Roku 1832 jej koupil Matěj Havlíček, otec Karla Havlíčka Borovského, známého literáta, novináře a politika 19. století. Pobyt národního buditele připomíná na domě pamětní deska.

Dnes je v domě umístěno Muzeum Vysočiny  se stálou expozicí věnovanou právě K. H. Borovskému. Sochu vlastence od B. Kafky z roku 1924 pak najdete v městském parku Budoucnost – stejně jako sochu Havlíčkovy matky či třeba Bedřicha Smetany, který v Brodě navštěvoval gymnázium. 

K. H. Borovský se stal roku 1848 říšským poslancem za město Humpolec. Na rozdíl od Havlíčka jsme ve výhodě a můžeme se z havlíčkobrodského nádraží svézt do tohoto města motoráčkem Českých drah po trati, kterou v železničním jízdním řádu najdeme pod číslem 237. Lokálka, které místní říkají „Humpolačka“, byla zprovozněna první zářijový den roku 1894. Pro město Humpolec to byla velká událost a uvažovalo se dokonce o prodloužení tratě. Z plánu však nakonec sešlo. Dvacet pět kilometrů dlouhou trať dnes projede osobní vlak přibližně za 45 minut. Na většině zastávek na trati se zastavuje na znamení nebo požádání, což ovlivňuje finální dobu jízdy vlaku.

Ze zastávek na trati zmiňme Herálec. Ve stejnojmenné obci vznikl v 19. století lihovar, který se stal třetím největším v tehdejším rakousko-uherském mocnářství. Z historických staveb v obci vyniká zámek ze 16. století (není přístupný) obklopený chráněným parkem v anglickém stylu. V obci Herálec se narodil spisovatel a překladatel Jan Zábrana a malíř Adolf Kosárek. 

Město Humpolec se může pochlubit dlouhou pivovarskou tradicí, několika unikátními architektonickými památkami a je také hrdým rodištěm Jana Želivského či antropologa Aleše Hrdličky. Zapomenout bychom neměli ani na přistěhovalce Hliníka z filmu „Marečku, podejte mi pero!“, kterému byl v parku Stromovka odhalen pomník.

Dnešní tvář města Humpolec se formovala za první republiky. Tehdy byla jednotně upravena čtyři humpolecká náměstí architektem Josefem Gočárem a na jednom z nich – Tyršově – vyrostl moderní Gočárův dům. Nejstarší památkou v Humpolci – a zároveň jeho dominantou – je děkanský kostel sv. Mikuláše mezi Horním a Dolním náměstím.

Hornímu náměstí pak vévodí secesní budova nové radnice, která byla postavena v letech 1912 až 1914. Je v ní zazděn kamenný portál z nedalekého hradu Orlík a bělostné sochy se jmény Spravedlnost, Práce, Vlast a Samospráva, které ji zdobí, jsou dílem sochaře Františka Fialy. Veřejnosti je Fiala známý spíš pod pseudonymem Ferenc Futurista, které používal za první republiky jako komik v divadlech a filmech.

Na Dolním náměstí nedaleko kostela sv. Mikuláše se v budově bývalé školy nachází Muzeum Dr. Aleše Hrdličky, zdejšího rodáka, antropologa světového významu, který dokázal, že do Ameriky se první lidé dostali z Asie přes Beringovu úžinu a Aleutské ostrovy. Expozice muzea je věnována nejen Hrdličkově životu a dílu, ale také historii a kultuře Humpolecka či životu a dílu Gustava Mahlera – skladatele a dirigenta, který se narodil nedaleko Humpolce v obci Kaliště. 

U lesoparku u Základní školy Podhrad v Humpolci začíná Naučná stezka Březina. Její okruh je dlouhý devět kilometrů, je přístupný celoročně a zdolat ho můžete pěšky či na kole. Trasa naučné stezky vás seznámí s přírodními a historickými zajímavostmi regionu a zavede vás ke zřícenině hradu Orlík ze 14. století či na starý židovský hřbitov. 

Související stránky

Doporučené obchodní nabídky:

Hodnocení uživatelů
Líbí
Líbí: 15
Nelíbí: 2
Nelíbí

 

Zákaznická podpora

Tel.: +420 221 111 122
Email: info@cd.cz
Kontaktní formulář

ČD na YouTube ČD na twitter ČD na Facebooku Aplikace Můj Vlak na Google Play Aplikace Můj Vlak na Apple store