Úvod / Volný čas / Vlakem za zážitky / Barokní památky Prahy IV.

Barokní památky Prahy IV.

Kraj
Hlavní město Praha
Oblast
Praha
Místo konání
Dům U zlaté studně
GPS
50°5′9.92″N 14°25′0.66″E

Poslat známému

Datum a čas konání:

Dům U zlaté studně, od 1. 3. 2018 12:47 do 1. 3. 2023 12:47
Stavovské divadlo, od 1. 3. 2018 12:47 do 1. 3. 2023 12:47

Mezi významné pražské barokní památky bezesporu patří kostel sv. Mikuláše na Starém Městě, dům U zlaté studně a Stavovské divadlo. Znáte jejich historii a víte, v čem jsou tyto architektonické skvosty jedinečné?

Naplánovat cestu vlakem

Nejbližší železniční stanice: Praha hlavní nádraží

Stanice leží na tratích: 011, 011, 070, 120, 122, 171, 210, 231, 842, 221, 091, 010, 221, 011, 231, 070

Koupit jízdenku Mapa Vše o stanici Najít spojení

Kostel sv. Mikuláše na Starém Městě

Kostel je novostavbou barokního chrámu, který byl zbudován na místě zbořeného středověkého kostela. Je považován za nejkrásnější barokní stavbu v Praze a snad i v celé České republice.

Stavba kostela (v letech 1732–1737) následovala po dokončení budov nového benediktinského kláštera roku 1732. Kilián Ignác Dientzenhofer užil vzhledem k omezenému prostoru centrální dispozice půdorysu kříže s přidruženými kaplemi. Komplikovaný prostor je v patře propojen a poskytuje pozoruhodné průhledy a světelné efekty, zcela v duchu dynamického dientzenhoferovského stylu. Zajímavě řešená kupolová stavba byla původně obklopená zástavbou, a byla původně určená pro pohled z bezprostřední blízkosti.

Množsví plastik na bohatě členěném průčelí je dílem Antonína Brauna, synovce Matyáše Bernarda Brauna. Najdete zde sochy sv. Benedikta, sv. Víta, sv. Ludmily, sv. Scholastiky, sv. Mikuláše, sv. Václava i sv. Prokopa.

Honosný interiér je bohatě zdoben štukovou dekorací od Bernarda Spinettiho, freskami Kosmy Damiána Asama a doplněn sochami od Antonína Brauna.

V současnosti slouží kostel potřebám Církve československé husitské a najdete jej na Staroměstském náměstí.

Dům U zlaté studně/U Červené sesle

Jde o dům číslo 175 na Starém Městě na nároží ulic Seminářské a Karlovy, v blízkosti Klementina. Dříve zde stával románský objekt, jehož zdivo s klenbou se dochovalo ve sklepě při Seminářské ulici.

Barokní úprava fasády renesančního měšťanského domu proběhla v roce 1701. Její nejpozoruhodnější součást, reliéfní výzdoba, však zřejmě vznikla až po dostavbě třetího poschodí v roce 1769. Motivy výzdoby – kopie staroboleslavského reliéfu zvaného Palladium země české (ve zlaceném medailonu), obklopená zemskými patrony a ochránci před morem – jsou charakteristické pro barokní lidovou zbožnost.

Palladium země české je polofigura Panny Marie Staroboleslavské s Ježíškem na osmicípé hvězdě podložené kruhem.

Dům byl v 80. letech 20. století výrazně upravován a z původní stavby zbyla jen část obvodového zdiva a interiéry do úrovně prvního patra.

V domě nyní sídlí hotel www.aurushotel.cz (fotografie).

Tylovo/Stavovské divadlo

Na počátku 80. let 18. století (1781) nechal František Antonín hrabě Nostitz-Rieneck postavit novou budovu stálé scény. Architektonické řešení Antonína Haffeneckera, inspirované budovou berlínské opery, je typickou ukázkou pozdně barokního stylu směřujícího ke klasicismu (proto je budova považována často za klasicistní). Ten se projevuje zejména v čistém průčelí se dvěma dvojicemi sloupů nesoucích zdůrazněný tympanon v potlačení dekorativních prvků v ploše fasád. Tento charakter budovy zůstal zachován i po dvou úpravách.

Provoz divadla byl slavnostně zahájen uvedením hry Emilia Galotti od G. E. Lessinga. V lednu 1787 byla v divadle uvedena opera Figarova svatba a 29. října téhož roku zde Wolfgang Amadeus Mozart dirigoval premiéru své opery Don Giovanni. V roce 1834 se v divadle hrála Tylova komedie Fidlovačka s hudbou Františka Škroupa. Tehdy poprvé zazněla píseň a pozdější národní hymna "Kde domov můj".

Na Stavovské bylo divadlo přejmenováno po smrti hraběte Nostice, kdy jej odkoupili čestí stavové a přejmenovali. V letech 1858–1859 bylo divadlo přestavěno a zvýšeno a znovu rozšířeno Achillem Wolfem v letech 1882–1883, který se zaměřil mimo jiné i na zdokonalení protipožární ochrany.

Divadlo najdete na Ovocném trhu nedaleko Staroměstského náměstí, ulicí Železnou.

Z použitých zdrojů: Architektura českých zemí – Baroko, Praha – podrobný obrazový průvodce, wikipedie, Skvosty Prahy

Fotografie – http://turisticky-denik.cz

Z dalších barokních staveb města Prahy

Kolowratský palác – pozdně barokní stavba z doby po roce 1776 na místě renesančního objektu

Thun-Hohenštejnský palác – jeden z nejhodnotnějších vrcholně barokních paláců v Praze. Novostavba proběhla v letech 1716–1721 podle plánu Jana Blažeje Santiniho Aichla, který uskutečnili Giovanni Antonio Lurago a Bartolommeo Scotti.

Kostel sv. Tomáše – významný barokní kostel, který urkývá ve svém zdivu gotickou svatyni založenou v roce 1285. Barokní přestavba proběhla mezi lety 1725–1729. Obrazy na hlavním oltáři pochází z dílny Petra Pavla Rubense.

Kostel Panny Marie Ustavičné pomoci – raně barokní novostavba s vrcholně barokními prvky zbudovaná v letech 1691–1717.

Kostel Panny Marie Vítězné – první barokní církevní stavba Prahy. V letech 1611–1613 postavený podle plánů Giovanniho Marii Fillipiho.

Kostel sv. Josefa – centrální kostel na eliptickém půdorysu byl postaven v letech 1687–1692.

Zdroj: Praha – Podrobný obrazový průvodce