Úvod / Volný čas / Vlakem za zážitky / Barokní památky Prahy III.

Barokní památky Prahy III.

Kraj
Hlavní město Praha
Oblast
Praha
Místo konání
Sv. Mikuláš na Malé Straně a Vrtbovská zahrada
GPS
50°5′13.78″N 14°24′10.98″E

Poslat známému

Datum a čas konání:

Sv. Mikuláš na Malé Straně a Vrtbovská zahrada, od 2. 3. 2018 11:39 do 2. 3. 2023 11:39
Zámek Troja, od 2. 3. 2018 11:39 do 2. 3. 2023 11:39

Zámek Troja, úchvatná Vrtbovská zahrada, ale třeba také věž kostela sv. Mikuláše. I to jsou proslulé barokní památky našeho hlavního města. Přijeďte se na ně do Prahy podívat!

Naplánovat cestu vlakem

Nejbližší železniční stanice:

Stanice leží na tratích: 011, 011, 091, 120, ML

Koupit jízdenku Mapa Vše o stanici Najít spojení

Stanice leží na tratích: 011, 011, 070, 120, 122, 171, 210, 231, 842, 221, 091, 010, 221, 011, 231, 070

Koupit jízdenku Mapa Vše o stanici Najít spojení

Zámek Troja

Obdivuhodným stavebním prvkem zámku je monumentální dvouramenné schodiště stoupající ze zahrady do hlavního sálu. Schodiště je bohatě zdobené barokními plastikami znázorňujícími boj olympských bohů s titány od drážďanských sochařů Jana Jiřího Herrmanna a jeho synovce Pavla. Vzhledem k tomu, že lidé v motivu mylně spatřovali výjevy z trojské války, dal tento omyl zámku a celé osadě i jméno.

Zámek byl postaven ve stylu italských barokních venkovských vil, které sloužily jako letní sídlo, v tomto případě letní sídlo hraběcího rodu Šternberků. Architektem byl burgunďan Jeane Baptista Mathey a byl vystavěn v letech 1679–1705. Jeho dílo náleží k nejpozoruhodnějším objektům tohoto typu na sever od Alp. Stavba vyniká bohatou sochařskou, ale i malířskou výzdobou.

V roce 1763 zámek koupila Marie Terezie a část jeho zařízení si odvezla do Vídně. Pozdější majitel Alfréd Windischgrätz po roce 1918 věnoval zchátralý zámek státu. Ten pak sloužil kulturním účelům, po nákladné rekonstrukci v letech 1977–1989 byl předán do užívání Galerii hl. m. Prahy, která jej zpřístupnila veřejnosti a umístila sem malířské sbírky a expozici starých tisků a map Dálného východu.

Návštěvníci mohou mimo jiné obdivovat i překrásnou malířskou výzdobu interiérů od Abraháma a Izáka Godinů a Francesca Marchettiho, která patří k vrcholů barokního malířství v Čechách.

Na zámek navazuje pozoruhodná zahrada francouzského typu s přísně geometrickou kompozicí.

Zdroj: 1000 divů Česka, Skvosty Prahy

Fotografie: turisticky-denik.cz

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně

Kostel se svou mohutnou kupolí a štíhlou zvonicí stal symbolem barokní Prahy. Jeho stavbu zahájil v roce 1702 Kryštof Dientzenhofer a po něm pokračoval až do roku 1751 jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. S nimi také spolupracoval Anselm Lurago, který stavbu po polovině 18. století uzavřel.

Konstrukčně zde u kostela dochází k pronikání eliptických těles, jež rozhýbala stěny a dala baroku dynamiku.

V chrámu upoutá pozornost zejména obrovitá kupole a freska na klenbě. Fresku na ploše 75 metrů čtverečních vytvořil František Xaver Palko. Kopule je vysoká 79 metrů a vešla by se do ní i Petřínská rozhledna, která má jen 60 metrů. Kopule je podepřená čtveřicí gigantických sloupů, které provází čtveřice velkých soch I. F. Platzera.

Na varhany v chrámu hrával i W. A. Mozart. Když v roce 1791 zemřel, sešlo se v prostorách chrámu na 4 000 lidí a vynikající česká sopránová operní pěvkyně Josefína Dušková tu zpívala Requiem za mrtvého přítele.

Zvonice při chrámu nikdy nebyla součástí kostela. Ve skutečnosti šlo o městskou věž v majetku malostranské obce. Na věž vede 112 schodů a dlouho tu bydlíval hlásný. Ochoz je dnes přístupný veřejnosti.

Zdroj: Skvosty Prahy, Wikipedie, Praha – praktický průvodce

Fotografie - http://turisticky-denik.cz

Vrtbovská zahrada

Barokní zahrada byla zřízena Janem Josefem z Vrtby na místě vinice na východním výběžku Petřína. Zahrada má vysokou výtvarnou úroveň a jejím projektantem byl pravděpodobně František Maxmilián Kaňka. Stavbu uskutečnil v letech 1712–1720 Kryštof Dientzenhofer.

V zahradě jsou umístěné barokní sochy Matyáše Bernarda Brauna (např. sochy Vulkána, Diany, Juny, Minervy, Jupitera a Marta) a přístup do zahrady vede branou s plastikami téhož autora.

Zahrada je tvořená třemi terasami, několika pavilony a velkými plochami zeleně s ornamentální výsadbou květin. Najdete zde Gloriet, dvě saly terreny, fontánu, voliéru i grotu.

Dolní sala terrena je vyzdobená freskou od Václava Vavřince Reinera.

Vrtbovská zahrada je klasickou ukázkou šlechtické zahrady italského typu neboli libosadu, kterou zrodila již renesance, ale k dokonalosti ji přivedlo až baroko.

Zdroj: Praha – Podrobný obrazový průvodce, Skvosty Prahy

Další informace a fotografie o Vrtbovské zahradě najdete na www.vrtbovska.cz (zdroj fotografie)

Titulní foto: © Sergei Razvodovskij | Dreamstime.com