Úvod / Volný čas / Vlakem za zážitky / Barokní památky Prahy II.

Barokní památky Prahy II.

Datum a čas konání:

K barokním skvostům Prahy, které přijíždějí do metropole obdivovat turisté z celého světa, patří také Klementinum, Strahovský klášter s úchvatnými interiéry, Černínský palác anebo kostel sv. Františka z Assisi-Serafínského.

Naplánovat cestu vlakem

:

Klementinum

Nové budovy naší největší a nejstarší jezuitské koleje byly budovány od roku 1653, a to stavitelem Carlem Luragem, který navrhnul monumentální uliční fasádu hlavního křídla členěnou pilastry vysokého řádu a také kostel sv. Salvátora, jehož průčelí užívá pro přízemní předsíň motivu vítězného oblouku.

Komplex Klementina tvoří dvoupatrové budovy, rozložené kolem tří dvorů. Aby byla stavba vybudována, muselo být zbořeno 32 domů, tři kostely, klášter a dvě zahrady.

Začátkem 18. století Klementinum dokončil František Maxmilián Kaňka, jehož dílem jsou křídla obklopující třetí nádvoří včetně brány z Mariánského náměstí.

Na výzdobě interiérů se podíleli přední barokní umělci. K nejlépe dochovaným patří bývalý refektář a Zrcadlová kaple (dnes výstavní a koncertní síň), nad níž je sál bývalé jezuitské knihovny s iluzivní malbou kupole, Mozartův sál s rokokovými malbami a některými Mozartovými rukopisy, matematický sál a hudební sál.

Zrcadlová kaple zaujímá celý prostor v křídle s knihovnou a původně byla nazývána Zvěstování Panny Marie, nejnověji je připisována K. I. Dientzenhoferovi. Mezi pilastry jsou vsazeny čtyři obrazy světců od V. V. Reinera z doby po roce 1725.

Vysoko nad budovami Klementina ční hvězdárenská věž, vystavěná v letech 1721–23 F. M. Kaňkou a v roce 1748 upravená Anselmem Luragem. Na vrcholu báně ji zdobí olověná socha Atlanta z roku 1727 z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Věž je jednou z nejstarších meteorologických stanic v Evropě, v níž se nepřetržitě od roku 1775 zaznamenávají údaje o teplotách a tlaku vzduchu i množství srážek.

V současnosti užívá Klementinum Národní knihovna ČR, která uchovává přes dva miliony knih a pět tisíc vzácných rukopisů.

Zdroje: Architektura českých zemí – baroko, Skvosty Prahy, Praha – podrobný obrazový průvodce, 1000 divů Česka

Fotografie – turisticky-denik.cz 

Premonstránský Strahovský klášter

Jeden z největších a nejstarších pražských klášterů byl založený v roce 1140 českým panovníkem Vladislavem II. na popud olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka pro řád premonstrátů.

Ukázalo se, že většina původních románských budov se i přes pozdější úpravy dochovala dodnes, často jen překrytá barokní omítkou.

V roce 1627 sem byly tajně převezeny ostatky sv. Norberta z Magdeburku, zakladatele premonstrátského řádu, a jsou uloženy na oltáři v kapli sv. Voršily.

Klášter byl v roce 1648 vyplěněn Švédy, kteří odvezli jako válečnou kořist i část strahovské knihovny.

Vzhledem k požárům a různým škodám, které klášter utrpěl, byl často upravován a přestavován. Na jeho podobě se tak podepsala gotika i renesance. Současný vzhled je však převážně barokní a podíleli se na něm špičkoví umělci své doby – architekti Jean Baptista Mathey, Giovanni Domenico Orsi, Anselmo Lurago, Ignác Jan Nepomuk Palliardi a další, ze sochařů Jan Antonín Quitainer a Ignác František Platzer, z malířů například Michael Leopold Willmann, Jan Kryštof Liška, František Xaver Palko, Ignác Raab a Jiří Vilém Neunherz.

Mozartova návštěva

Na kruchtě opatského chrámu se nachází velké barokní varhany z roku 1746, které prošly přestavbou v letech 1765–1780. Vyzkoušel si je při své návštěvě Prahy i Wolfgang Amadeus Mozart, jehož improvizaci pohotově zachytil do not varhaník Norbert Lehmann. Záznam později vstoupil ve známost jako Strahovská variace.

Zdroj informací: Skvosty Prahy, Praha – podrobný obrazový průvodce

Webové stránky Strahovského kláštera a fotografie - https://www.strahovskyklaster.cz/

Černínský palác

Důstojnou protiváhou Loretě je monumentální průčelí Černínského paláce, jedné z největších a nejvýznamnějších barokních staveb v Praze. 

Stavebníkem byl hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic, který chtěl, aby jeho sídlo, vybudované na vyvýšeném místě hradního ostrohu, tvořilo optickou protiváhu samotnému Pražskému hradu.

Palác, zejména jeho hlavní východní průčelí je dlouhé 150 metrů a je členěné třiceti průběžnými polosloupy, pochází z let 1669–1682 podle projektu italského architekta raného baroka Francesca Carati.

Po Humprechtově smrti pokračoval ve výstavbě jeho syn Heřman Jakub. Práce, zejména honosnou výzdobu, dokončil až vnuk zakladatele František Josef v letech 1718–1723. 

V roce 1851 se stal palác majetkem armády a sloužil jako kasárna, při přestavbě utrpěla značné šrámy vnitřní výzdoba.

V letech 1928–1934 byla budova upravena při celkové rekonstrukci Pavla Janáka na sídlo Ministerstva zahraničních věcí a tomuto účelu slouží dodnes.

Zdroj informací: Skvosty Prahy, Praha – Podrobný obrazový průvodce

Fotografie a popis Černínského paláce najdete také na www.turistika.cz.

Kostel sv. Františka Serafínského / z Assisi

Kostel na pražském Křižovnickém náměstí byl postavený v barokním slohu v letech 1679–1685 staviteli Gaudenzio Casanovou a Domenico Canevallem podle plánů Jeana Baptisty Matheye.

Je to stavba, v níž je nové, barokní chápání prostoru zcela rozvinuto. Panorama města tak obohatila první z velkých kupolí nad oválným centrálním prostorem.

Průčelí má oble vykrojená nároží a je provedeno v neomítaném kameni. Na atice a ve výklencích této fasády jsou osazeny sochy z dílny Matěje Václava Jäckla.

Kostel stojí na počátku vývoje, který vyústil ve vrcholný český dynamický barok první poloviny následujícího století.

Kostel byl vysvěcen v roce 1688 pražským arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna.

Pod hlavním kostelem se nachází další kostel, který svým uspořádáním včetně orientace navazuje na původní středověký kostel.

Zdroj: Architektura českých zemí – baroko, Wikipedie

Fotografie kostela najdete například na www.turistika.cz.

Doporučené obchodní nabídky:

Hodnocení uživatelů
Líbí
Líbí: 0
Nelíbí: 0
Nelíbí

 

ČD na YouTube ČD na twitter ČD na Facebooku Aplikace Můj Vlak na Google Play Aplikace Můj Vlak na Apple store